Listopad 2008

On*

29. listopadu 2008 v 23:10 | Jasmine |  Zápisky jako z Princezniných deníků
Má modré oči, pokud se podíváte zblízka...
A ten krásnej úsměv:)
Už jsem říkala, že má úžasně vtipný poznámky?
Co ten dokonalej významnej pohled, když jsem nahodila návrh svlíkacího fotbálku?
A taky to nenápadný rejpání na fyziku?
Nenápadný provokování ?
Taky umí úplně úžasně hrát stolní fotbal (fakt nám to spolu šlo!!):D
Božánku, je tak strašně moc fain až se tomu kurva nedá věřit!!:) Prostě takovej děsně fain kluk v mym okolí?? Já, že bych měla to štěstí?! ... Jsem mrtě vysmátá:) a musím na něj pořád myslet... už jsme se asi 40minut neviděli:D to je ale hrozný, co?! Božínku, je taaaaaaaaaak děsně moc fain, že jsem dlouho nikoho takovýho nepotkala!! Ale vážně:) Stejně si o mě musí myslet, že jsem děsně divná a úchylná:D dneska nejdřív s tím, za kolik nám pánově udělají představení a pak svlékající fotbálek... Ale kdybyste viděli ten pohle ÚŽASNÉÉÉÉJ!!!:)
Prostě KLUK, CO MÁ SVUJ STYL!:))

Sun on my soul:)

25. listopadu 2008 v 17:56 | Jasmine
Možná vás překvapím: (asi určitě:D)
Zase jsem nedodržela to, co jsem řekla... To prostě po krásný prodloužený, kdy jsme se pořád střetávaly pohledama, tak krásně se usmíval a mluvil na mě... To nešlo:) (jen je blbý, že ta jeho příšerně příšerná tanečnice si ho uchvátila, takže neseděl o přestávkách s námi:(( )
Mno abych se dostala k tomu překvapení... O icq jsem si neřekla (ta jeho odporná Uršula mi nedala příležitost), ale dál bych to asi nevydržela... Tak jsem si řekla o jeho icq našemu společnýmu kamarádoj (k čemuž se váže humorná historka:
  • ve 20:00 já:,, Prosím, poslal bys mi icq na Honzu?"
  • on:,, Jako na ...Honzu...***?"
  • já: ,,Mno:)"
  • on: ,, Čekám na povolení."
  • on:,, Promiň, ale neodepisuje mi, asi se dívá na sport nebo nevim..."
  • 20:29 on: ,, Ten Honza mě štve, že nepíše"
  • já: ,,V poho, třeba nechce;)"
  • 20:51 on,, (číslo)"
...následovně jsem se od Honzy dozvěděla, že nemohl odpovědět, protože byl venku:D byla to nejdelší hodina v mym životě!:P Mno a pak jsme si psali... a včera taky:) Je... je strašně fain;)) Takovej milej sympatickej, píše spoustu smajlíků (jako já) a na rozloučenou píše ,,měj se" (to mi snad dlouho žádnej kluk nenapsal:)) )... a taky jako první načal naše první téma (za což jsem mu vděčna, jelikož v tomhle bodě jsem vždy v koncích;)) ) ... a taky rád spí:) No dala bych vám sem jeho fotku, ale mám jen jednu ze středoškolek, kde je s celym floorbalovym týmem;) tak kdyžtak nenápadně až sem třeba dám nějaký fotky z tanečních, nebo z věnečku, něco, kde by to nebylo jako pěst na oko a nenápadně vám ho ukážu;))
Mějte se;)

*YAHOO*

21. listopadu 2008 v 15:22 | Jasmine |  Zápisky jako z Princezniných deníků
Dneska je čůůůpr den:) Nejenže mám jedničku z dějáku *YAHOO*, ale taky jsem dneska ani jednou nespadla na bruslích (bruslíme na těláku:D) *YAHOO*:)) a v neposladní řadě jsem za 15 minut potkala Ignoranta, ,,kluka z tanečních" (pamatujete?? viz. předchozí články) a svého bývalého nejlepšího kamaráda (nevím, jestli si pamatujete článek z loňské zimy...) ...*YAHOO*
Čím dál tím víc mě jeho úsměv utvrzuje v tom, že jsem beznadějnej nenapravitelnej případ... Ne, možná vás překvapím, ale zítra si o to jeho ICQ neřeknu:) Ne, budu se trápit... Možná příští víkend až si po tanečních půjdeme sednout do naší oblíbené hospůdky, ale... Tak moc to chci, že si to prostě musim oddálit:)
*YAHOO*

...uvnitř...

17. listopadu 2008 v 9:19 | Jasmine |  Zápisky jako z Princezniných deníků
Víte... Pocítili jste někdy, že uvnitř, uvnitř vás je spousta pocitů, citů a směs všehosi a vy to nedokážete nikam zařadit, nebo prostě nechcete zařadit?? A je toho víc a víc a už vás to začíná otravovat, kazí vám to náladu, otravuje to váš život, postupně se to všude rozlézá až jste ve stádiu, kdy vám to napadá mozek a vy teď nevíte, co máte dělat, jak se bránit, jelikož rozum by to rozšoupal do šuplíčků a rychle přibouchl, zatímco srdce se bojí toho, jaké budou mít šuplíčky štítky... Strašně se bojíte připustit si, to co už dávno víte, protože víte, že nejste typ, který to drží v sobě a že je to na vás hned vidět... Už kvůli tomu strachu se chovám špatně i k tobě, protože nevím, jak to zastavit, to co se na mě valí a rozhodně mi nepomáháš... Chci si dát oddech, ale jsem na tobě tak moc závislá až to hezký neni... Nedokážu se na tebe neusmát, neodepsat ti, neodpovědět ti, či dokonce ti říct NE, když mě zveš, abych dobrovolně strávila odpoledne ve tvé společnosti... Doprkýnek, je toho moc... Je toho na mě moc a náladu mi to nezlepšuje... Jsem srab a až to všechno bouchne, tak o tebe přijdu, já vím... A to tak moc nechci, že si otravuju život... Tak moc tě mám ráda...

°°awayka°°

15. listopadu 2008 v 23:26 | Jasmine |  Zápisky jako z Princezniných deníků
jít zakalit... nebo nejít zakalit?? ... společnosti jsem si užila dost a panáka si můžu dát aji doma...:) ...a stejně nemám naládu... přešla mě... tak rychle jako májový počasí, tak rychle jako tvůj pohled prchavý, co občas dal se zachytit, chviličku se třepetal a poté zase rychle uletěl... neřešte... **alone at home**

  • a víte co? písničky z muzikálu Mamma mia jsou vážně depresivní
  • pít sama o sobotní noci a půl dvanáctý je depresivní
  • být blbá a nemít odvahu je děsně depresivní
  • pošlapaný prsty u nohou jsou depresivní
  • tma je depresivní
  • samota je depresivní
  • zamilovanost je příšerně depresivní
  • čekání na zázrak je depresivní
  • ..
---> zkuste hádat, jakou mám asi právě teď náladu...
***KILLING ME SOFTLY***

Tma

15. listopadu 2008 v 13:26 | Jasmine |  -= CO MĚ ZAUJALO =-
,,Ve tmě se dějí zajímavé věci... Ve tmě nefunguje rozum."
...asi jsem zamilovaná... ale nesprávně...

Nesnášim*

15. listopadu 2008 v 13:23 | Jasmine |  moje výlevy
ČERVENOU REKLAMU NA MÉM ČERNO-BÍLÉM BLOGU
(Jo, změna je život... HARD MUSIC IN MY LIFE & HEART)

Kámoš

8. listopadu 2008 v 23:44 | Jasmine |  Zápisky jako z Princezniných deníků
Víte, zajímalo by mě, proč člověk nemůže být upřímný i když chce..? Nastolím situaci. Máte nejlepšího kamaráda A (ne úplně nejlepší, ale tak přiměřeně), který kamarádí i s vaším kamarádem B. S oběma se stýkate každý den. A jednou týdně na tanečních i s jejich nejlepšími kamarády C a D. Kluk C je zakoukanej do vaší nejlepší kamarádky a kluk D se vám začal líbit. Jenže je dobré říct nejlepšímu kamarádoj A na koho myslíte, když je to nejlepší kluk D, na kterého myslíte? (a pokud je A taková drbna jaká je...)
Už jsem si tolikrát spálila prsty, že to chovám jako nejkřehčí tajemství. Ale není to tak špatně? Stále mě hlodá červík, že tenhle kluk za to ale OPRAVDU stojí... Další červík hlodá, že je to nejlepší kámoš vašich kamarádů... Co teď? Jak se zachovat? Mám riskovat nejen další zranění po kterém se konečně možná ponaučím a smířím s tím, že v tomhle nic nezmůžu a k tomu možná přátele, nebo radši sedět, čekat a na těch posledních pěti večerech (bo kolika) tanečních úsměvy a vstřícnými pohledy něco naznačovat? Znám, jak někteří kluci umí být natvrdlí... Chci se jen dopracovat k tomu, aby ho taky začal hlodat červ, aby si řekl o moje ICQ... Jsem náročná? Jsem příliš chtivá? Moc rozvážná? Co vlastně jsem, jak si člověk v této dané situaci může připadat? Od soboty, kdy to bylo tak dokonalý, kdy jsem viděla jen jeho oříškově hnědý oči a takovej okouzlující úsměv, že se v mém těle usmívalo úplně všechno... Jak moje uši začaly příst blahem, když promluvil ty dvě věty, čtyři slova... Celej tejden, když zavřu oči, tak vidím ten obličej, připadá mi to, jako kdyby to vše záviselo na tom obličeji.. A tolikrát jsem za ten týden slyšela jeho jméno... Uvidím ho ve středu... Snad? Středoškolský pohár ve florbale... Jak budu pokračovat? Kterou cestou se rozhodnu jít?
Věřím, že stejně jako já sledujete Sex ve městě a pokud ne, navnadím vás trošinku;)

  • HODNOTI NAS VLASTNE PARTNER PRI SEXU? a jestli ano, jak pozname, ze jsme uspeli?
  • Je tvoje vagína zapsaná v New Yorkských průvodcích? Že je nejnavštěvovanějším místem ve městě...

News?!

4. listopadu 2008 v 20:13 | Jasmine |  Zápisky jako z Princezniných deníků
Je těžké vyhejbat se někomu kdo s váma chodí na stejnou školu, má proti vám skřínku, jezdí s váma do divadla a autobus mu odjíždí ze stejné stanice jako vám... jo, takovej je život... a ještě si ukáže prstem, idiot... Víte... Sice mě to ještě trochu hlodá, ale už fakt ne tolik moc... Když mě to začne hlodat, začnu přemýšlet nad NÍM. Nad hrozně sympatickym, milym a okouzlujícím klukoj z tanečnch... Pohled oříškových očí, jeden okouzlující úsměv a já nevim kde jsem, kdo jsem a co se to kurva děje... Jen se přiblble usmívám... Fain..:) Na druhou stranu si říkám, jestli jen neutíkám před Ignorantem... Příliš mě to už "zaseklo", že se bojim i jít dál... Nevím, je to moje chyba?? Bože... Já nevím... Mám krásně před očima někoho jinýho, ale vim, že budu s Ignorantem muset jet do divadla, že je možnost ho KAŽDEJ den vidět ve škole, mám proti němu skřínku a včera šel proti mě a ukázal si na mě prstem... pak jen jééé, ahoj... no dovolte?! Dneska oproti tomu šel proti mě ve městě a civěl na mě jak na spadlou z Marsu a nebaf ani AHOJ(já taky teda ne...už na to nemám sílu...)... Já nevim... Chci to nechat bejt, ale... Bojim se, že to takhle nezvládnu... Sama asi ne...
...fain a teď ještězahrajte Claptona, ať mě to rozhodí ještě víc... anebo něco od Vypsaný Fixy, abych si vzpomněla na fesťák... kua... proč mě najednou to všechno začalo pronásledovat?! Jsem taky jenom člověk, kterej chce být aspoň trochu milován......